Co jsem zač...
Jsem střelec. A to nejen z hlediska horoskopu. Vlastně oficiálně říká horoskop, že jsem kozoroh, ale to není směrodatné. Uznejte však sami, že není náhoda, že na mě vlastnosti střelců sedí ve všem.
Jsem upřímná a ne vždy říkám věci, které chce mé okolí zrovna slyšet. Vidím svět takový, jaký je a z toho vychází má prostořekost. Jsem nezdolná optimistka s vírou, že se vše zlepší a také přijímám věci tak, jak jsou. A úplně nejlépe mě vystihují tato tři spojení - NEZÁVISLÁ, NEKLIDNÁ A V POHYBU.
A taky jsem docela přátelská, kdyby to vůbec někoho zajímalo.. 
Nocni cesta do Chiang Mai
26. říjen 2015 | 20.32 |
Preskakuji zazitky z Bangkoku, kteremu se budu samostatne venovat v nekterem z nasledujicich clanku a popisu aktualni cast nasi cesty. Probiha ve vlaku a ma sva pro i proti. Rozhodly jsme se tech 700 km na sever Thajska zdolat vlakem, jelikoz je to levnejsi varianta nez letenka, navic to jezdi pres noc, takze usetrime za ubytovani na jednu noc. Take pozname dalsi moznost prepravy a jeji uroven sluzeb.
Vlaky jsou ve stavu podobnem nasim starsim kupe od CD a je v nich celkem cisto. Stihly jsme koupit jizdenky do spacich vozu pouze do druhe tridy, ale ta se od prvni lisi snad jen tim, ze kupe nejsou uzavrena. Ale to ve finale ani moc nevadi, protoze kazda sedacka nahore i dole (jako palandy) ma kolem dokola zaves, takze ma clovek naproste soukromi.
Co je ale fakt nestastne, je drsna klimatizace. Teplota v celem vagonu je asi 18 stupnu. Zima by ani nevadila tak moc, jako to neprijemne foukani, se kterym se neda udelat nic. Mame na sobe nekolik vrstev obleceni vcetne cepic, ale i tak dychani toho studeneho vzduchu skonci akorat bolenim v krku. Snazim se dychat s hlavou pod perinou, ale to se neda vydrzet celou noc. Holt si rano vycucame par vitaminu a zapijem to cerstvymi dzusy. Jinak je ale spani velmi pohodlne, kazdy ma pres sedadlo slabou matracku, prosteradlo, polstar a vypranou nove zabalenou slabou deku.
Ve vedlejsim vagonu jsme nasly jidelni vuz, mimochodem bez klimosky a s otevrenymi okny dokoran, tak jsme se tam pred vecerkou nakyblovaly, ze se zahrejem a dame si nejakeho panacka na dobre spani a oni tam nic nemeli. Ve vlaku je bohuzel (nebo bohudik?) zakazana veskera konzumace alkoholu. To nam trochu prekrizilo plany. Asi proto jeste ted, ve dve rano, nemuzu usnout a radsi sepisuju poznamky, hehe. Ale ne, to nebude chlastem, jen jeste casovym posunem, nejak s nim porad valcime. Cela dopoledne jsme jak prastene, pozdeji odpoledne se pomalu proberem a vecer, kdyz se nam zacina chtit spat, tak nez se ulozime, nas to zas nejak prejde a nejde usnout. To se jiste zmeni, jenze to uz budem zas na ceste domu a to bude opet nezadouci :-)
Na brzke rano jsem naridila budika, abychom si krajinu za okny prohledly pri vychodu slunce, tak snad na nas zrovna neprijde unava a nezaspime to. Pri nejhorsim si privstanem jindy, vsak na to budem na severu mit cas az do soboty. Stravime tam z celeho Thajska nejvic dni, pry to stoji za to - krasna priroda vcetne pralesu a take atmosfera praveho thajskeho zivota, bez zlatych pozlatek pro turisty. Tak to poradne prozkoumame, jestli vsechno ladi nebo ne(LADI) ;-)